Montáž stropní konstrukce Porotherm

Po dozdění veškerých nosných zdí jsme se mohli vrhnout na montáž stropní konstrukce, která bude zalitá betonem. Tato část vás bude čekat pouze v případě, že budete mít patrový dům nebo rovnou střechu.

Co je nutné zajistit před samotnou montáží stropu

Zajištění vzpěr

K montáži stropní konstrukce je nutné dopředu zajistit vzpěry. Je možné si je vyrobit ze dřeva, ale my jsme přistoupili k jednodušší, ale zároveň dražší variantě pronájmu stropních vzpěr PERI. Vzhledem k našemu překladu zalitému zároveň se stropem jsme si nemohli dovolit žádnou chybu. U stropních vzpěr PERI lze jednoduše regulovat výšku bez nutnosti podkládání a zároveň mají kolem sebe trojnožku, která brání jejich vyvrácení. Stropní vzpěry PERI jsme si zapůjčili přes půjčovnu DEK.

Zjištění velikosti a typu komínu

Abyste nemuseli bourat zalitý strop, je nutné si dopředu rozmyslet, jaký komín budete mít, abyste ve stropě udělali přesný prostup. Je důležité vědět, že na jakýkoliv komín nelze připojit jakýkoliv spotřebič, tj. krb či kamna.

Na jakýkoliv komín nelze připojit jakýkoliv spotřebič.

My víme, že můžeme mít krbovou vložku s maximálním výkonem 5 kW, ale stejně po nás kominík potřebuje vědět přesný typ krbové vložky, aby nám spočítal správnou výšku komínu. Průměr komínu nám spočítal na 150 mm (namísto průměru 200 mm, který jsme měli v projektu).

Otvor, který jsme měli pro náš nerezový komín ve stropě udělat, měl mít 300×300 mm.

Po betonáži stropu jsme ovšem navštívili mého známého pana Klívara v Olomouci, který podniká v oblasti topných systémů – Domy Teplo Design. Zjistili jsme, že nám výrobcem komínů CIKO byla doporučena naprosto neschopná firma. Což znamená, že otvor pro komín budeme muset zvětšit na rozměr 420×420 mm. Navíc nám nabídl výrazně levnější variantu se zachováním výsledného designu. Nerezový komín jsme chtěli pouze z toho důvodu, aby nám komín nehyzdil vzhled domu. Až od něj jsme se dozvěděli, že můžeme udělat kompromis. V domě necháme cihlový komín CIKO, který bude končit těsně nad stropem, kde bude přecházet na nerezový komín.

Prostupy

Dále byste měli vědět, jaké kabely a jiné příslušenství budete potřebovat protáhnout přes strop na střechu. Typicky to bude například kabel k anténě, ale na střeše také můžete mít solární panely, klimatizaci, fotovoltaické články a jiné.

Prostup k digestoři

Rovněž jsme počítali s prostupem k digestoři, kterou jsme měli v plánu dát nad kuchyňský ostrůvek uprostřed místnosti, ale po schůzkách se zástupci stavebních firem specializujících se na rovné střechy jsme dospěli k názoru, že to není zrovna dobré řešení. Na trhu totiž doposud není žádné technické řešení, které by se dokázalo poprat s kondenzací vody v zimním období. To znamená, že by nám digestoří kapala voda přímo na indukční desku.

Řešením pro náš případ je recirkulační digestoř, kombinovaná digestoř s nejasnými výsledky nebo vyvedení trubky zdí. V případě třetí varianty bychom museli vytvořit sádrokartonové podhledy napříč celou místností nebo si pohrát s designem a zakrýt pouze trubku.

Odvětrání kanalizace

Posledním prostupem, ke kterému jsme se dopídili, mělo být odvětrávání kanalizace. Dlouze jsme zjišťovali, z jakého důvodu se to dělá a jakým způsobem. V našem případě nepříliš velkého domu bychom museli kanalizaci vyvést na střechu na 3 místech, což nám přišlo absurdní. Je to z toho důvodu, že každá větev kanalizace by měla být odvětrána. Ale přítel někde našel informaci, že u přízemních domů to není nutné, takže jsme se na to vykašlali. Odvětrávání je totiž nezbytně nutné pouze u stoupaček (svislých odpadů), kde například spláchnutí v záchodě udělá v potrubí z vody špunt, který vysaje vodu v sifonech u umyvadel a dřezů a tyto dřezy a umyvadla následně zapáchají, protože vyčerpaná voda ze sifonu již nebrání prostupu zápachu z kanalizace.

Odvětrávání je také nutné v případě, že máte vlastní domovní čistírnu odpadních vod, což opět není náš případ. Pro přízemní dům bez stoupaček a s odpadem ve sklonu do 5 % by ani při spláchnutí nemělo dojít k zaplnění celé odpadní roury a tedy by nemělo docházet k odsávání vody ze sifonů, tudíž by odvětrávání nemělo být nutné.

Zajištění autojeřábu

Pokud se nechcete zničit usazováním stropních trámů (nosníků) POT (cca 25 kg/m), doporučuji si zajistit autojeřáb. Ceny se pohybují do 1 000 Kč za hodinu, ale myslím si, že se to vyplatí. V našem případě určitě, neboť si nedokáži představit, jak bychom je tam dopravovali. Ale vím, že to jde, protože naši známí to dělali ručně. Ale nejsem si jistá, zda to za tu námahu stojí.

Pokud budete mít všechny vzpěry nachystány, není dle mého názoru problém stihnout nosníky usadit za dobu kratší, než je jedna hodina. Při této příležitosti si navíc můžete nechat přepravit palety s miako vložkami na základovou desku, případně využít přítomnosti jeřábu pro další přesuny.

Zajištění materiálu

Pokud si budete pronajímat stropní vzpěry, každé zdržení vás bude stát peníze. Takže doporučuji si dopředu nakoupit doprovodný materiál – asfaltový pás, polystyren a armovací koše či materiál na ně. Pokud si nekoupíte hotové armovací koše, doporučuji si je vytvořit předem.

Přilepení věncovek

Abychom neztráceli čas, chtěli jsme vše, co bylo možné, stihnout před dovozem pronajatého materiálu. Vrhli jsme se tedy na přilepení věncovek Porotherm VT 8/29 Profi Dryfix na okraj obvodového zdiva, neboť tyto cihly budou dělat formu pro beton. Vzhledem k tomu, že se lepili pomocí lepidla Porotherm Dryfix.extra, byla to brnkačka a za chvíli to bylo hotové.

Ale pokud budete nosníky POT usazovat ručně, věncovky nalepte až po usazení nosníků, neboť byste si je mohli urazit.

Umístění asfaltového pásu

Na obvodové zdivo se pod nosníky umisťuje asfaltový pás. Je to z důvodu eliminace budoucího praskání fasády a omítek, takže vřele doporučuji tento jednoduchý úkon provést.

Asfaltový pás DEKGLASS G200 S40 jsme pouze položili po celé délce zdiva, které bude mít styk s betonem. Dříve asfaltové pásy obsahovali kaučuk a změkčovadla, která způsobovala degradaci polystyrenu, takže pokud byste si pořídili asfaltový pás s tímto obsahem, nesmí se dotýkat polystyrenu. V dnešní době se již prodávají modifikované asfaltové pásy, které nemají tento neblahý vedlejší účinek na ostatní materiál. Pro tento účel můžete koupit nejlevnější asfaltový pás, na který narazíte, ale musí mít tloušťku 4 mm.

Asfaltový pás jsme si na zemi nařezali na potřebnou šířku, smotali a poté opět rozmotávali na zdivu.

Asfaltové pásy se skladují nepřirozeně ve svislé poloze.

Pozor na skladování asfaltových pásů, které se musí skladovat ve svislé poloze, jak je tomu na obrázku výše. Ve vodorovném uložení je to povoleno pouze krátkodobě, tj. při převozu. Dočetli jsme se o tom až ve chvíli, kdy jsme se divili, jak podivně je na naší větrné střeše umístila firma provádějící střešní práce. Pád jednoho z nich nás totiž pořádně vyděsil, když jsme se zrovna nacházeli dole v domě.

Montáž stropní konstrukce

Umístění stropních vzpěr

Pokud si zvolíte pronájem stropních vzpěr, zajisté opět ušetříte spoustu času. Společnost PERI vám dodá dokument s přesným rozmístěním vzpěr, takže ani nemusíte pátrat, kam je umístit. Problém je jen s dovozem, neboť vzpěry s veškerým příslušenstvím pro náš dům vážily okolo 1,8 tuny.

Dopředu jsme si křídou udělali značky, kam budeme vzpěry umisťovat, a jakmile nám je dovezli, mohli jsme začít s jejich rozmisťováním.

Ztrácet čas se nevyplácí, neboť platíte za každou vzpěru poplatek na den a správně by tyto vzpěry měly strop podpírat celých 28 dní.

Ke stropní vzpěře se připevní trojnožka, která brání vyvrácení a nahoru se nasadí držák stropního trámu, přičemž krajní vzpěry mají jiné držáky než ty, co jsou v prostoru, jelikož se na nich potkávají dva trámy.

Než vzpěru usadíte na místo, zkontrolujte, zda je funkční, tj. zda jde vyšroubovat. Nám se stalo, že jsme si vše nachystali a pak jsme zjistili, že je vzpěra v místě šroubení rezavá a nepohneme s ní ani o kousek. Naštěstí nám poslali více vzpěr, než jsme si objednali, takže jsme ji jednoduše vyměnili. Nicméně jsem zvědavá, jestli nám nenaúčtují počet, který nám poslali, protože s PERI nemáme moc dobré zkušenosti z naší první výpůjčky rámového bednění.

Na vzpěry se poté již jen nasadí dřevěné stropní trámy a příprava pro instalaci stropní konstrukce je hotová.

Nastavení výšky stropních vzpěr

Strop z miako vložek a betonu by měl být při výstavbě vzepnutý (vypouklý) nahoru. Je to dané tím, že po sundání vzpěr po vytvrdnutí betonu dojde vždy k drobnému průhybu stropu dolů. Jedná se tedy o eliminaci tohoto průhybu, aby strop nebyl prohnutý dolů, což má vliv na design (například bodová světla ve stropě by mohla dělat stíny) a při velkém zatížení (vícepatrový dům) by to mohlo mít vliv i na statiku.

Úroveň vzepnutí je dána přímo dodavatelem stropní konstrukce, tedy v našem případě firmou Wienerberger v technickém listu k stropním nosníkům. Zde je uvedeno, že vzepětí by mělo být 1/300 délky. Pokud tedy máte rozpětí 300 cm, vzepětí byste měli nastavit na 1 cm.

Při betonáži stropu je následně nutné myslet na to, že pokud máte strop s nadbetonávkou (beton je i nad miako vložkami, nejen mezi nimi), je nutné zohlednit vzepětí stropu, aby tloušťka betonu byla všude 6 cm nad miako vložkami.

Usazení stropních nosníků POT

Na začátek je důležité říct, že společnost Wienerberger vám dodá plán, do jakých míst usadit nosníky a kam dát jaké miako vložky, pokud to nebudete mít od projektanta.

Nejprve jsme si nechali na základovou desku přemístit palety miako vložek, což bylo nejlepší rozhodnutí, které jsme mohli udělat.

Jeřábník nám poté nabídl, že nosníky bude přepravovat ve větším počtu, abychom nemuseli platit tolik peněz za jeho práci. Ovšem my jsme tuto nabídku odmítli a chtěli jsme nosníky nahrubo usadit na místa, kam patří. Důvodem byla skutečnost, že jsem tam s přítelem byla sama. Ono taky když pán přijel, kroutil hlavou, kde máme tlupu pořádných chlapů. A říkal, že takové osazenstvo, ještě nezažil. Trochu mne to vyděsilo, neboť k tomu dodal ještě pár vět, že si to nedokáže představit. V každém případě jsme to bez problémů zvládli. Můj super talent byl asi příliš podceněn 😀

S nosníky se nejlépe manipulovalo tak, že jsme stáli na obvodovém zdivu a posouvali je. Původně jsme nosníky na přesná místa posouvali zespodu z žebříčku, což také šlo, ale z obvodového zdiva to bylo o poznání jednodušší. Tímto způsobem jsme byli schopni i ve dvou lidech rukama celkem bez problému posouvat nosníky o délce 6,75 metru.

Rozmístění stropních nosníků POT

Abychom si ulehčili práci, uřezali jsme si 2 trubičky na délku, která odpovídala mezeře mezi nosníky. Tyto trubičky jsme položili na obvodové zdivo mezi nosníky. Poté jsme manipulovali s nosníky, dokud jsme nedocílili správné mezery. Odpadlo nám neustálé přeměřování, zda už jsme správně. Poté jsme na každou stranu umístili miako vložku a vrhli se na umisťování dalšího nosníku do správné polohy, abychom mohli skládat miako vložky do víc řad zároveň.

Jednu miako vložku na každou stranu si tam musíte dát z toho důvodu, abyste při umisťování dalšího nosníku naší trubičkovou metodou neposunuli i ten již správně umístěný.

Mezery mezi nosníky nepodceňujte, protože příliš malá i velká mezera je problém. Není dobré mezi nosníky dělat mezeru na milimetr přesně, protože velikost miako vložek se může malinko lišit, takže by se vám mohlo stát, že ji tam bez zásahu nebudete moct usadit. Naopak větší mezera vám může způsobit to, že budete muset celou řadu vyskládat ven. I to se nám stalo!

Přesah nosníků přes nosné zdivo musí být na každé straně minimálně 12,5 cm.

Skládání stropních miako vložek

Náš strop byl z pohledu usazování miako vložek naprosto jednoduchý, neboť jsme všude měli stropní vložky MIAKO 23/62,5 PTH (v plánku níže označeny jako V1) a jen v jedné řadě byly menší MIAKO 08/62,5 PTH (v plánku níže označeny jako V2), jelikož nad nimi musela být výztuž navíc, takzvané ztužující žebro. Na tyto vložky jsme si zespod malovali obrázky, abychom na ně v další řadě nezapomněli.

Jen pro informaci, na ty menší miako vložky se nesmí šlapat, neboť by vás pravděpodobně neudržely.

Miako vložky jsme skládali ze stavebních koz. Přítel je tam skládal a já mu je chystala na plošinu stavebních koz. Jde to velice rychle, ale je to limitováno vašimi silami.

Pokud budete miako vložky skládat zespodu, vezměte si brýle.

Jen si dávejte pozor, ať skládáte správné miako vložky na správná místa, neboť je možné, že v projektu nebudete mít na kraji celé stropní vložky, ale uřezané. To byl bohužel i náš případ. Uřezali jsme je a nechali je tam jen tak. Jen jsme na ně nešlapali, ale doporučuji je nějakým způsobem zajistit před posunutím, protože po betonáži jsme zjistili, že jsme měli velké štěstí, že nám tam jedna z těchto uřezaných vůbec zůstala, neboť se při betonáži nějakým neznámým způsobem posunula a drží tam na vlásku, viz obrázek níže.

Tvorba prostupů ve stropě

Abychom nemuseli vynechávat celou miako vložku, rozhodli jsme se do dvou sousedních vložek udělat otvor, kterým jsme prostrčili KGEM trubku a utěsnili ji montážní pěnou. Bohužel jsem zjistila, že jsem to zapomněla samostatně vyfotit, takže na fotografii je jen výřez z jiné.

Na komín jsme jednu miako vložku vynechali a druhou jsme částečně ořezali. Otvor jsme vyplnili zbylým polystyrenem, abychom nemuseli pro otvor stavět dřevěné bednění. Musím říct, že tohle řešení betonáž přežilo bez úhony.

Zateplení stropu po obvodu

Zatímco přítel při přípravách na montáž stropní konstrukce bojoval s věncovkami, já jsem se vrhla na řezání polystyrenu ISOVER EPS GreyWall 140 mm, který se ukládá před věncovky na zdivo tloušťky 44 cm.

Řezání polystyrenu se mi osvědčilo pomocí lámacího nože. Měli jsme sice vypůjčenou termickou řezačku polystyrenu, ale ta stála za starou belu.

Takže jakmile máte strop vyskládaný, můžete začít s usazováním polystyrenu, armovacích košů a případně jako my ztužujícího žebra.

Armovací koše a ztužující žebro

Jak jsme již zmiňovali, armovací koše i ztužující žebro je nejlepší si nechat vyrobit přímo na míru pro váš dům, protože si tím ušetříte opravdu mnoho času a výroba vás nevyjde o moc dráž než samotný materiál.

Naše armovací koše pro železobetonový věnec byly dle projektu tvořeny 4 roxory tloušťky 8 mm svázané třmínky z roxorů tloušťky 6 mm každých 20 cm. A armovací koše pro ztužující žebro byly tvořené 4 roxory tloušťky 10 mm svázané třmínky z roxorů tloušťky 6 mm každých 20 cm. Nicméně i zde jsme volili oproti projektu vylepšení a do věnce jsme použili armovací koše stejné jako do ztužujícího žebra, tedy z roxorů tloušťky 10 mm.

Umístění a provázání armovacích košů

My jsme tedy koše již měli v 3 m délkách připravené a jen jsme je skládali a svazovali. Armovací koš pro železobetonový věnec se standardně skládá ze 4 roxorů svázaných třmínkem každých 20-30 cm.

Na stěnách, kde na kterých leží nosníky, je nutné armovací koše provázat s těmito nosníky, tedy prostrčit jeden roxor armovacího koše ocelovou výztuží nosníku, jak je vidět i na obrázcích níže. Na stěnách, kde jsou nosníky rovnoběžně se stěnou, se nosníky s armovacími koši neprovazují, protože není jak je provázat, takže na těchto stěnách se armovací koše jen pokládají.

Je nutné ale myslet na to, že jednotlivé koše musí být převázané k sobě. Je tedy nutné koše dávat přes sebe s přesahem alespoň 25 cm a v tomto přesahu svázat vázacím drátem všechny 4 roxory.

Rohy železobetonového věnce se dělají tím způsobem, že armovací koše z každé strany rohu se umístí až úplně do rohu tak, aby se opět překrývaly. Dále je nutné mít pro rohy ohnuté roxory do pravého úhlu (L profily) tak, aby se pomocí těchto L profilů provázaly oba koše dohromady. Pro každý roh je tedy nutné mít 4 L profily, každý L profil by měl mít délku 1 metr (50 cm na každou stranu).

Tyto L profily se umisťují tím způsobem, aby vždy venkovní roxor jednoho armovacího koše byl pomocí L profilu provázaný s vnitřním roxorem druhého armovacího koše. Díky tomu je zajištěné dokonalé provázání v rozích. L profily je nutné opět svázat pomocí vázacího drátu k roxorům armovacích košů.

Umístění a provázání ztužujícího žebra

Ztužující žebro je opět jen armovací koš, který jen může mít jiné parametry podle statického výpočtu. Obvykle roxory použité na ztužující žebro budou tlustší než roxory použité na věnec.

Ztužující žebro tedy poskládáte z armovacích košů, které budou v přesahu alespoň 25 cm svázány vázacím drátem. Napojení ztužujícího žebra na věnec se dělá opět pomocí L profilů stejně jako rohy věnce. Jen pokud se napojujete na obvodový věnec, je nutné se napojit do obou směrů. Na toto napojení tedy budete potřebovat 8 L profilů (4 na napojení vpravo a 4 na napojení vlevo = každý roxor armovacího koše bude napojen pomocí dvou L profilů – vpravo a vlevo). A opět se používá stejná metodika napojení, tedy vnitřní roxory jednoho koše na vnější roxory druhého koše a naopak.

Položení kari sítí

Posledním úkonem při stavbě stropní konstrukce před betonáží je položení kari sítí.

Vzhledem k tomu, že jsme nebyli schopni vyzvednout armovací koš do našeho překladu nad velkým oknem, musel nám opět pomoci autojeřáb, který nám na již hotový strop položil rovnou i kari sítě a tím nám ušetřil hodně času, takže nemohu poradit, jakým způsobem kari sítě dopravit na strop ručně.

V projektu jsme měli kari sítě s okem 20×20 cm s průměrem drátu 4 mm, ale dali jsme tam kari síť 15×15 cm s průměrem drátu 6 mm. Kari sítě jsme usazovali s přesahem 2 ok, v pár místech jsme je podložili odřezky KG trubky a svázali je pomocí svidříku, což je nejrychlejší způsob svazování. Způsob pokládání kari sítí jsem již popisovala v článku věnujícímu se základové desce. Oficiální metodou podkládání kari sítí je pomocí distančíků, ale ani stavební firmy to nedělají.

Betonáž stropu a překladu

Jakmile je vše nachystáno, může se betonovat. Nás bohužel betonárka dostala do velké časové tísně, protože opět nám nebyla schopná dodat beton v požadovanou dobu. Místo betonování v odpoledních hodinách jsme museli přistoupit k betonáži ráno.

Podle projektu jsme měli použít beton C20/25 XC1, ale použili jsme lepší beton C25/30 XC1.

K betonáži je zapotřebí objednat čerpadlo na beton nebo domíchávač, který ho má.

Miako vložky musíte důkladně prolít vodou před betonáží.

Těsně před betonáží je nutné miako vložky důkladně prolít vodou, aby nenasávaly vodu z betonu, což by urychlilo jeho vysychání a tím pádem zvýšilo riziko vzniku trhlin v betonu. Pokud je venku teplo a svítí slunce, je potřeba toto prolití miako vložek udělat před každým mixem.

Kolik betonu na strop objednat

Podle tabulek společnosti Porotherm jsme měli spotřebovat 15 m3 betonu, ale nakonec padlo 19 m3 s tím, že asi 0,5 m3 skončilo na zemi.

Vyvalené bednění překladu

Vzhledem k časové tísni a vyčerpání jsme se betonování celkem obávali, jelikož jsme věděli, že jsme bednění překladu nestihli připravit na 100 % a také se nám to vymstilo. Betonáž jsme cíleně začínali překladem, aby se nám v případě maléru nevylil celý strop a udělali jsme dobře, protože jedna část dřevěného bednění se nám vyvrátila.

Vše jsme museli stopnout a operativně bednění opravit. Na všech z nás byla vidět beznaděj, ale pán od čerpadla na beton nám s tím pomohl a po necelé hodině (nebyl čas řešit cokoliv jiného, takže to pouze odhaduji) jsme mohli pokračovat v betonáži.

Rovnání betonu pomocí vibrační lišty

K betonáži jsme si půjčili benzínovou vibrační lištu. Práce s ní je jednoduchá, ale až teď víme (po zaschnutí betonu), že se s ní musí manipulovat pouze rovně, neboť v místech, kde jsme ji nepřenášeli ručně, ale udělali jsme oblouk, vytvořila rýhu.

S vibrační lištou pohybujte pouze rovně, nikdy nezatáčejte.

Ideální je před vibrační lištou hráběmi stahovat přebytečný beton, abyste docílili lepšího výsledku.

Ideální podmínky pro betonování

Při betonáži jsme měli ideální podmínky. Miako vložky jsme prolili vodou, že se nám proudy vody valily dolů. Bylo pod mrakem a teplota se pohybovala mezi 10 – 15 °C, přesto se nám ještě v době betonování začaly v betonu dělat praskliny.

Při studiu důvodů, proč se tomu stalo, jsme dospěli k názoru, že kombinace malé vrstvy betonu s tak kvalitním betonem vedla k okamžitému popraskání. Obecně totiž platí, že čím menší vrstva betonu, tím je větší riziko vzniku prasklin. A stejně tak čím vyšší třída betonu, tím vyšší riziko prasklin. Aby se to nestalo, dělají se dilatační spáry, ale ty bychom neměli jak udělat, protože po betonu se nedalo chodit v době jejich vzniku a ještě jsme měli plné ruce práce s dobetonováním.

Teorie s tenkou vrstvou asi bude mít něco do sebe, protože nad překladem nevznikla ani jedna prasklina. Vrstva betonu v překladu dosáhla výše 79 cm.

Přítel se navíc dočetl, že v betonu, který jsme zvolili v kombinaci s tenkou vrstvou, není možné nijak zabránit vzniku těchto prasklin, tak snad to bude v pohodě. Vznik prasklin lze minimalizovat důkladným kropením, ideálně ihned po zabetonování překrýt beton textilií a tuto textilii udržovat neustále mokrou.

Péče o beton

Nevýhodou tohoto jinak skvělého materiálu je nutnost pečovat o něj několik dní po betonáži. Nám pár hodin po betonáži začalo pršet a jemně pršelo několik dní v kuse, takže kropení nám odpadlo. Ale musím říct, že jsem nikde nenašla sjednocený postup, jak o beton pečovat. Někdo jej kropí několikrát denně, jiný jednou, někdo několik dní v kuse, jiný 2 dny atd.

Norma uvádí složité výpočty, ale pochybuji, že to někdo dělá. V každém případě jsem se dočetla, že v teplém období je nutné beton překrýt geotextilií a tuto geotextilii udržovat trvale mokrou.

Časová náročnost montáže stropní konstrukce

Nařezání a umístění asfaltového pásu, vyměření míst pro umístění stropních vzpěr a jejich usazení, přilepení věncovek, nařezání polystyrenu, umístění stropních nosníků na zdivo a přemístění palet na základovou desku za pomoci autojeřábu nám trvalo 13 hodin ve dvou (1 muž a 1 žena). Vše jsme zvládli během jednoho dne.

Stropní miako vložky jsme ve dvou (1 muž a 1 žena) skládali 13 hodin. Ale zhruba v polovině se přítel vystřídal s jeho bratrem.

Umisťování a svazování armovacích košů a ztužujícího žebra společně s umisťováním polystyrenu trvalo 1 muži 4 hodiny.

Doprovodné práce jako řezání miako vložek či vytvoření prostupů 1 hodinu 1 muži.

Umístění a svázání kari sítí zabralo necelé 2 hodiny práce.

Betonování v případě naší nehody s vyvaleným bedněním zabralo necelých  5 hodin, včetně oprav a dlouhého čekání na další domíchávač.

Použitý materiál na montáž stropní konstrukce

  • Stropní nosníky POT
  • Stropní vložky MIAKO 08/62,5 PTH
  • Stropní vložky MIAKO 23/62,5 PTH
  • Věncovky Porotherm VT 8/29 Profi Dryfix
  • Polystyren ISOVER GreyWall 160 mm
  • Asfaltový pás DEKGLASS G200 S40
  • Armovací koše a rohové L profily
  • Kari sítě s okem 15×15 cm tloušťky 6 mm
  • Vázací dráty s očkem
  • Lepidlo Porotherm Dryfix.extra
  • Beton C25/30 XC1
  • KG potrubí na prostupy a podložení kari sítí
  • Montážní pěna

Použité nářadí na montáž stropní konstrukce

  • Stropní vzpěry v systému Multiflex
  • Stavební kozy
  • Aplikační pistole Porotherm na lepení věncovek
  • Kulatý malířský štetec na čištění cihel před lepením
  • Štafle
  • Žebřík
  • Metr
  • Šavlová pila
  • Úhlová pila
  • Lámací nůž na řezání polystyrenu a asfaltového pásu
  • Svidřík
  • Vibrační lišta na rovnání betonu
  • Lopaty
  • Hrábě

Přidat komentář