Oprava prasklého betonu

V domě máme betonové podlahy, které jsme betonovali koncem listopadu. Až do února bylo všechno v pohodě a libovali jsme si, jak máme ty podlahy hezké a že nám to nikde neprasklo. Jenže ono to prasklo po cca 2,5 měsících od vybetonování. To jsme opravdu nečekali, protože všichni (včetně dodavatele) tvrdí, že beton zraje 28 dní a poté je již vyzrálý a nepracuje. I přes to nám ale beton v podlaze praskl a bylo tudíž nutné ho opravit.

Proč vznikají praskliny v betonu

Praskliny v betonu vznikají v průběhu procesu zrání betonu. Doba zrání se obecně uvádí jako 28 dní. Nicméně dobu zrání ovlivňují některé faktory, mezi které primárně patří vlhkost a teplota okolního vzduchu. Čím je teplota vzduchu nižší, tím beton zraje pomaleji. A stejně tak čím je vlhkost vzduchu vyšší, tím beton zraje pomaleji.

Nejčastější příčiny vzniku prasklin v betonu jsou:

  1. Rychlý proces zrání betonu, který je způsoben vysokou teplotou vzduchu v okolí nebo nízkou vlhkostí okolí. Tím dochází k rychlému odpařování vody z betonu, což způsobí smršťování betonu, následkem kterého vznikají praskliny v betonu.
  2. Velká plocha bez dilatací. Čím větší je plocha betonu bez dilatace, tím větší je riziko vzniku prasklin a trhlin v betonu. Obecně se uvádí, že maximální plocha bez dilatace je kolem 35 m2. Na beton s velkou plochou působí velké síly a v některých místech to beton nemusí vydržet a praskne.
  3. Nepravidelnosti bez dilatací. Tohle bylo nejspíš příčinou vzniku prasklin v betonu i u nás. Všude, kde jsou nějaké nepravidelnosti v podlahové ploše, je potřeba dělat dilatace. V našem případě to byl sprchový kout, který „trčí“ do ložnice. Z rohu tohoto sprchového koutu pak vznikla prasklina do místnosti. Další praskliny pak byly u zdí, které vstupovaly do prostoru – zeď technické místnosti vstupující do prostoru chodby a zeď předsíně vstupující do prostoru chodby. Pokud by zde dodavatel udělal dilatace, téměř jistě by beton praskl „řízeně“ v místě dilatace a nemuseli bychom to řešit.
  4. Pohyb základové konstrukce. Může se jednat o pohyb celé základové desky domu. Může se ale také jednat o pohyb podkladu, jako například špatně umístěného polystyrenu v podlaze. Tyto i sebemenší pohyby pak způsobí vznik prasklin v betonu.

Oprava prasklého betonu

Problém jsme tedy reklamovali u zhotovitele, který říkal, že oprava prasklého betonu je velmi jednoduchá a účinná. Opravy prasklého betonu řeší tzv. sešitím. To znamená, že beton je nařezán kolmo k prasklině každých cca 15 cm do hloubky 0,5 – 1 cm. Do tohoto zářezu je následně vložen trn, který je zalitý dvousložkovým epoxidovým lepidlem. Tyto trny jsou běžné 100 mm hřebíky, kterým je ucvaknuta hlavička. V praxi to tedy pak vypadá jako šití zranění po nějakém úrazu.

Dvousložkové epoxidové lepidlo si technik míchal přímo na stavbě a následně ho zednickou špachtlí nanášel do zářezu s trnem. Poté, co všechny zářezy zaplnil lepidlem, vše prošel ještě dvakrát. To kvůli tomu, že dvousložkové lepidlo ještě stéká a zaceluje zářez a také se vpíjí do betonu. Bylo tedy potřeba do zářezu nanést ještě další vrstvu lepidla, aby byl zářez opravdu zcela zaplněný lepidlem.

Lepidlo je potřeba nechat přibližně 24 hodin vytvrdnout. Dle zhotovitele je tento typ opravy 100% a beton v daném místě se již hýbat nikdy nebude.